Den 78 - 6. listopadu 2006 
<<^>>
Brzo ráno jsme opustili kemp (parkovistě) a vydali se do jediného kempu v San Franciscu. Dorazili jsme okolo 10-té hodiny. Kemp je v jedné z okrajových částí, hned u stadiónu. Koupelny jak v pěti-hvězdičkovém hotelu, nicméně okolí nic moc.

Z kempu vypravují dokonce autobus pro ubytované turisty, jezdí v 9, 10 a v 11 hodin a vrací se v 7, 8 a 9 hodin večer. Do centra to bylo stále jestě kus cesty. Jelikož jsme se chtěli v centru zdržet a zdálo se nám, že návrat v 9 by bylo brzo, rozhodli jsme se pro Vespu a nechali ujet poslední autobus v 11 hodin. Ale ouha Vespa nestartuje, buď baterka nebo relé, každopádně jsme to museli odpískat. Majitel kempu nás varoval, abysme po setmění nejeli zpátky autobusem, protože jede před "nebezpečné" oblasti a vzali si raději taxi. Ukázal nám kde je zastávka autobusu, vysvětlil nám že autobusy v San Franciscu nemají žádný jízdní řád a my vyrazili. Po zhruba 10-minutovém čekání na zastávce ve velice depresívní části města jsme to vzdali. Rozhodli jsem se vrátit a já jsem se šel do kempu dohodnout jestli bychom mohli použít jejich autobus v 9 hodin alespoň pro návrat (nápad byl jet do města taxikem). Měl jsme neuvěřitelnou kliku, vyslali kvůli nám zvláštní autobus, takže jsme rychle vyrazili a okolo poledního dorazili do města, návrat plánován na devátou, takže plných devět hodin ve městě...

Prohlídku jsme začali v čínské čtvrti, mimochodem mnohem úhlednější než v Bostonu nebo New Yorku. Koupili jsme si celodenní jízdenku a veškerou dopravou a doslova naskočili na "cable car" - tramvaj typickou pro pohyb v ulicích San Francisca. Mimochodem San Francisco se rozkládá na 38 kopcích pokud si to dobře pamatuju. Celou, asi 20-minutovou jízdu jsme stáli na stupínku a dávali pozor na zdcátka zaparkovaných aut, okolo kterých jsme projížděli velice blízko. Přejeli jsme do přístavu, kde byly zakotveny historické lodě, přešli k Pier 39, plnému malých obchůdků a došli na místní market. Potom jsme vyšli k vyhlídkové věži, mimochodem chození v San Franciscu dá zabrat. Stoupání do prudkých ulic, ale i cesta dolů. Z věže jsme udělali několik fotek a přesunuly se do Italské části města. Viděli jsme kostel ve kterém si Joe DiMaggio bral Marilyn Monroe a zasedli do restaurace "The Stinking Rose" (smrdící růže) na večeři. Laura měla tuhle restauraci vyhlédnutou předem, všechno co zde podávají obsahuje česnek, proto taky ten název. Laura si dala po večeři česnekovou zmrzlinu, chutnal jsem to, byla dobrá ale opravdu česneková! Před devátou jsme dorazili na zastávku, autobus chvilku nato dorazil a my si mohli oddychnout. Den, který nezačal nejlépe se nakonec ukázal jako pěkný výlet.

Čínská čtvrť v San Franciscu

A ještě jeden pohled

Tohle je vstupní brána do čínské čtvrtě

Cable car - tramvaje v San Franciscu

Pohled do ulice, kterou jsme vyjeli s touhle tramvají

a Laura při cestě dolů

Tady se potkáváme s tramvají v protisměru

Další z prudkých ulic v San Franciscu

Pohled z vrchu na město

Přístav

Tohle byla naše první zastávka

Alcatraz na pozadí

Fotka z mola

Suvenýry z Alcatrazu :-)

Opět pohled na Alcatraz

a další

Market

Takhle úhledně jsou ve městě zaparkovaná auta

Nejvyšší budova ve městě

Další pohled do jedné z ulic

Jeden z nejvyšších bodů ve městě, věž na níž jsme byli a z níž jsou následující fotky

Panoráma města

a jěstě jednou

Alcatraz

Most Golden Gate se halí do mlhy

Typická ulice ve městě

Tohle je nejklikatější ulice na světě, alespoň se tak jmenuje

Soumrak nad San Francisco

Pohled do nejklikatější ulice na světě

Restaurace "The Stinking Rose" ve které jsme večeřeli
<<^>>
Copyright © 2017 BeSaLo.